Bergmanovský divadelní týden
15. - 19. 10. 2018 / Divadlo Kolowrat, Praha

program a vstupenky

Z divadla mě budou muset vynést nohama napřed! Ingmar Bergman, ředitel Královského dramatického divadla

Divadelní fakulta Akademie múzických umění se ve spolupráci s rodinou Kolowrat-Krakowských, Velvyslanectvím Švédska, Českým rozhlasem, Skandinávským domem, distribuční společností Film Europe Media Company a Činohrou 16:20, z. s. připojí v rámci projektu Bergman100 k oslavám velkého divadelního a filmového tvůrce Ingmara Bergmana, od jehož narození 14. července uplynulo 100 let, festivalem zaměřeným na Bergmanovu divadelní tvorbu. Tento divadelní festival nabídne ve dnech 15. - 19. října 2018 v prostorách pražského Paláce Kolowrat dvě nové divadelní inscenace, non-stop čtení Bergmanových her, povídek a memoárů a řadu besed a seminářů.

"Před rokem Vítek Schmarc přišel s nápadem doprovodit celoroční filmové oslavy Bergmanova výročí oslavami divadelními. Byl jsem tím nápadem nadšen a spolu se studenty DAMU vymyslel celý festivalový týden, pro který vzniknou dvě premiérové divadelní inscenace Bergmanových textů a kde proběhne řada happeningů a setkání. Festival odhalí Bergmana jako člověka, který v divadle strávil ještě více času než ve filmových studiích," vysvětluje režisér Štěpán Pácl, ředitel festivalu Bergmanovský divadelní týden.

První festivalovou premiérou bude divadelní adaptace Bergmanova scénáře Léto s Monikou, v jehož filmové podobě v roce 1953 zazářila Harriet Anderssonová. Realizaci jevištní podoby tohoto příběhu o vzplanutí letní lásky se ujme výrazná režijní osobnost nastupující divadelní generace Aminata Keita, která ke spolupráci přizvala Gabrielu Mikulkovou, Petra Kubese a své herecké kolegy z Divadelní fakulty AMU.

Hlavním bodem programu pak bude premiéra inscenace Bergmanovy dramatické povídky Ze života loutek, podle které natočil Bergman v roce 1980 stejnojmenný film. V hlavní roli Petra, který se spolu s Bergmanem v této inscenaci ptá, zda jsme pouze loutky svého podvědomí, nebo dokážeme jednat svobodně a dospěle, uvidíme Jiřího Suchého z Tábora pod režijním vedením renomovaného českého divadelního režiséra Štěpána Pácla. "Když jsem začal přemýšlet o tom, jak Bergmanovo výročí oslavit divadelně, začal jsem se pohybovat - náhodou?! - v okruhu jeho velmi důvěrně blízkých postav: Johana s Marianne a Petra s Kateřinou. Oba páry známe z filmu Scény z manželského života. S první dvojící jsem se setkal letos na jaře při natáčení rozhlasové adaptace jednoho z posledních Bergmanových děl Sarabanda pro Český rozhlas. S druhým párem se budeme potkávat na podzim v inscenaci Ze života loutek", dodává režisér Štěpán Pácl.

Součástí festivalu budou také setkání na téma Bergman a divadlo, pořádané ve spolupráci se Skandinávským domem: překladatel Zbyněk Černík zde pokřtí knihu nově přeložených a dosud nevydaných Bergmanových filmových povídek, s teatroložkou a skandinavistkou Karolínou Stehlíkovou rozkryjeme rozsáhlé Bergmanovo působení v evropských divadlech.

Zvláštním hostem festivalu bude Jan Holmberg, ředitel Nadace Ingmara Bergmana a přední filmový historik, který letos nadchnul švédskou veřejnost první ucelenou monografií o Bergmanovi jakožto spisovateli. Řeč bude nejen o nadaci a nové monografii. Jan Holmberg rovněž přiblíží mezinárodní festival v Královském dramatickém divadle věnovaný divadelnímu odkazu Ingmara Bergmana.

Setkání s Janem Holmbergem se uskuteční díky spolupráci s Velvyslanectvím Švédska: "Na Bergmanovu divadelní tvorbu se často zapomíná, což je vzhledem k lokálnímu a časovému omezení divadla logické - film je přece jen věčný, inscenace končí s derniérou," připomíná Martin Severýn, koordinátor oslav Bergman100 a tajemník pro kulturu švédského velvyslanectví. "Přesto, nebo možná právě proto, Ingmar Bergman drama miloval víc než film a utvářel podobu švédského divadla celé druhé poloviny dvacátého století. Jsem rád, že právě intenzivní festival představující Bergmana jako divadelníka bude vrcholnou akcí letošních oslav výročí Bergman100."

To, že Bergmanův odkaz je živou součástí švédského a evropského kulturního dědictví, dokazuje nejen samotný festival, ale i podpora jeho partnerů. Největším z nich je rodina Kolowrat-Krakowských, která festival pozvala do svého paláce na Ovocném trhu a umožnila vznik obou inscenací. "Mecenášská podpora kultury má v našem rodu hlubokou historickou tradici. Kolowratský palác byl vždy místem velkých kulturních zážitků a Bergmanovský festival na tuto linii přirozeně navazuje", doplňuje JUDr. Dominika Kolowrat-Krakowská.

Mediálním partnerem festivalu je Český rozhlas Vltava.

O PROJEKTU Bergman 100


Projekt Bergman 100 vzniká jako spolupráce několika různých institucí, které spojuje zájem o dílo a odkaz jednoho z nejvýznamnějších filmařů všech dob - švédského režiséra Ingmara Bergmana. Cílem projektu je najít společné zastřešení pro odlišně pojaté akce, které se rozhodly uctít významné výročí. Pod hlavičkou Bergman 100 se tak spojují aktivity Švédského velvyslanectví, filmových distributorů, festivalů i divadelní školy. Dědictví Ingmara Bergmana pro českou kulturu je natolik významné, že si nejen zaslouží být připomínáno v rámci významného jubilea, ale aktivně udržováno, kultivováno a aktualizováno v kulturní paměti. Pod textovým logem, které spojuje bergmanovské oslavy na celém světě, tak najdete filmové projekce, divadelní inscenace, přednášky i výstavy.

Rok 2018 je rokem Ingmara Bergmana.


KDO JE INGMAR BERGMAN?

Ingmar Bergman (1918-2007) patří bezpochyby mezi nejznámější švédské osobnosti. Není jen nejpřednějším tvůrcem švédského filmu, ale je obecně považován za jednu ze zásadních osobností celé historie kinematografického umění. Řadí se do poměrně malé, exkluzivní skupinky filmařů - Fellini, Antonioni, Tarkovski - jejichž příjmení jen málokdy potřebuje upřesnění křestním jménem: "Bergman" je koncept, jakási obchodní známka sama o sobě.

Bergmanova kariéra filmového tvůrce je jedinečná už svým rozsahem. Od svého režisérského debutu v Krizi (Kris, 1946) až k Fanny a Alexandrovi (Fanny och Alexander, 1982) stihl natočit více jak čtyřicet filmů, mezi nimi takové, jako jsou kupříkladu Večer kejklířů (Gycklarnas afton, 1953), Sedmá pečeť (Det sjunde inseglet, 1957), Lesní jahody (Smultronstället, 1957), Mlčení (Tystnaden, 1963) a Persona (Persona, 1966), které jsou považovány za absolutní klasiku filmového plátna. Co je ale na Bergmanovi skutečně unikátní a co mu dopomohlo ke světové slávě, je jeho schopnost využít masmédium filmu, které je zároveň průmyslem i uměním, jako hluboce niternou formu vyjádření, schopnou stejně dobře zachytit hmatatelnou dějovou linii jako existenciální a psychologické problémy.

Paralelně se svou filmovou dráhou Bergman rovněž působil v oblasti divadla, kde režíroval nespočet her ve Švédsku i v zahraničí. Svou kariéru divadelního režiséra započal již jako mladý student a zůstal jí věrný až téměř do posledních let svého života. S divadlem se rozloučil poslední inscenací v roce 2002. "Z divadla mě budou muset vynést nohama napřed," vyjádřil se Bergman. 

Maaret Koskinen


Aktuální informace o projektu